Tesla Full Self-Driving je podle dlouhodobého uživatele opravdu dobrý systém. Autor recenze ho od vydání verze v14 před zhruba rokem použil na více než 76 procentech své jízdy, což odpovídá asi 76 procentům ujetých mil. Jde mu prý o preferovaný způsob cestování, byť si zábavnější úseky nechává na vlastní řízení. Systém mu mimo jiné pomohl vyhnout se nehodě, přesto stále existuje několik věcí, které se opakují od aktualizace k aktualizaci a nutí ho do řízení zasahovat.
Rozdíl mezi zásahy je přitom zásadní. Jemný zásah je korekce bez odpojení systému, třeba ručně zapnutý blinkr při změně pruhu, zatímco auto stále řídí FSD. Tvrdý zásah znamená úplné převzetí řízení – například když auto mine odbočku nebo začne manévr, se kterým řidič nesouhlasí. Právě pět oblastí by podle autora měla Tesla důkladně doladit v závěrečných verzích v14 a ideálně je kompletně vyřešit ve verzi v15.
1. Rozpoznávání a dodržování rychlostních limitů
Příliš často se stává, že FSD jede naprosto nesmyslnou rychlostí. Většina takových situací připadá na režim Hurry, problémy se ale objevují i ve standardním nastavení. Nejvíce to autor pociťuje ve školních zónách a na místních silnicích: když limit klesne z 45 na 35 mph (zhruba z 72 na 56 km/h), FSD nezvolní tak, jak by očekávala místní policie. V režimu Hurry je přitom v zóně 45 mph běžné cestovní tempo 52 až 55 mph, tedy zhruba 84 až 89 km/h.
Školní zóny jsou největším bolestivým místem. Ještě minulý týden auto krátce před vjezdem do školní zóny jelo 34 mph, tedy o jednu mph pod limitem, a ani na nejklidnějším profilu Sloth potom dostatečně nezvolňovalo. Řidič musel zcela převzít řízení a jet předepsaných 15 mph (24 km/h). Sám autor to shrnuje heslovitě: ne 25, ne 30, ale právě 15 mph ve školních zónách.
2. Parkování
Parkování se za poslední rok výrazně zlepšilo. Na verzi v14.3.10 autor téměř nezasahuje do toho, jak auto do místa zajíždí nebo couvá, což v dřívějších verzích problém bývalo. Více vadí výběr místa: ráno u posilovny třeba FSD zaparkovalo vedle vozu, který měl dvě pneumatiky přímo v místě, jež systém vybral, ačkoliv mezi ním a nejbližším autem zbývala tři volná místa. V prázdném parkovišti podle autora není důvod parkovat hned vedle cizího vozu. Připravovaná funkce Parking Preferences by podobným situacím měla výrazně pomoci.
Chybí také možnost zvolit nabíječku u obchodů, které ji nabízejí – systém k tomu nemá data ani volby, a bez nich se neobejde ani plně autonomní provoz bez dozoru.
3. Navigace
Navigace je nejnekonzistentnější a nejtěžší pochopitelnou součástí FSD. I po roce zasahování, posílání hlasových poznámek a opravování rozhodnutí se systém snaží vyjet ze sousedství autora zakázaným směrem: z hlavního vjezdu lze odbočit jen doprava, navigace přesto navádí vlevo. Funkce Preferred Routes z letní aktualizace část potíží vyřešila a autor našel i vlastní fintu, díky níž může ze sousedství vyjet zcela bez použití rukou. Přál by si, aby systém preferované trasy přijímal častěji a naučil se je rychleji.
4. Zvláštní návyky na dálnici
Dálnice je naopak nejkonzistentnějším a možná nejlepším scénářem pro FSD. Autor systém využívá na zhruba 2,5hodinové cestě do památníku letu 93, kde dělá dobrovolníka – s FSD zvládne cestu tam, směnu i návrat domů bez větší únavy, což dříve řešil přespáním v hotelu.
Některé manévry jsou ale zvláštní. Asi míli před sjezdem, v levém pruhu a rychleji než provoz v jízdním pruhu, auto někdy prudce zvolní, přejede do pomalého pruhu a zařadí se za vozidlo – místo aby dokončilo předjetí a mělo volnou cestu ke sjezdu. Při rychlosti kolem 60 mph (97 km/h) zbývá do sjezdu vzdáleného míli zhruba minuta. V ukázce z verze v14.3.7 systém změnil pruh dokonce 2,5 míle před sjezdem a zařadil se za mnohem pomalejší provoz; verze v14.3.8 naopak čekala do poslední chvíle. Autor v takových okamžicích přepíše rozhodnutí blinkrem a plynem.
Dalším zlozvykem je táboření v levém pruhu, zejména v režimu Hurry. V Pensylvánii je jízda v pruhu pro předjíždění nelegální a autor by uvítal, kdyby auto přejíždělo doprava rychleji.
5. Rozpoznávání náhlých změn stavu vozovky
Výmoly jsou obří problém, stejně jako velké nerovnosti či náhlé změny sklonu vozovky. Na křižovatce silnic Kreutz Creek Rd. a Rt. 462 v Hellamu v Pensylvánii je vozovka stavěná téměř jako rampa: při průjezdu rychlostí nad 35 mph (56 km/h) si řidič podle autora opře hlavu o skleněnou střechu, zvedne se ze sedadla a připraví se na ránu při dopadu. V okolí jsou i silnice, které nelze jet bezpečně ani v předepsaném limitu, protože by auto poškodily.
Rozpoznání těchto nerovností je zásadní ze dvou důvodů: mohou zranit lidi i poškodit vůz. Právě proto zůstává FSD pod dozorem a řidič musí bdít. Výmoly systém téměř nerozpoznává a obvykle pomůže jen vozidlo jedoucí vpředu – na verzi v14.3.8 sledoval dodávku objíždějící kanalizační poklop a její manévr zopakoval, u dalšího poklopu ale už nezareagoval. Tesla přislíbila zlepšení pro výmoly, doufejme tedy, že systém bude tyto nerovnosti rozpoznávat spolehlivě.
Zdroj: Teslarati